Co je to optometrie? 1

„Definice slouží pouze k označení věcí, které jmenujeme, a ne k odhalení jejich podstaty.“

Blaise Pascal

Hledáme-li dnes informaci nebo odpověď na nějakou otázku, použijeme internet. Nejlepší je použít virtuální encyklopedii, která se na internetu nazývá Wikipedie. Do této mezinárodní encyklopedie, která je k dispozici snad už ve všech živých jazycích zeměkoule, máte nejenom přístup, ale můžete také uvedené informace doplňovat, případně si i vymýšlet zcela nové informace. Po jedné živé diskuzi s kolegy, která se týkala našeho oboru, jsem do této encyklopedie zabrouzdal a vyhledal jsem si heslo optometrie/optometrista. A hle, cituji:

„Optometrie je nelékařská zdravotnická profese zaměřená na lidské oko a jeho vlastnosti. Hlavním zájmem optometristy je analýza schopnosti oka vidět ostře. Analyzují a vyhodnocují se zrakové vjemy, které oko zpracovává a pomocí zrakové dráhy je předává dál do mozku ke zpracování. Jako celá řada dalších profesí je i optometrie řízena v jednotlivých zemích jinak, a studium i praxe se proto poněkud odlišují. Optometrie je řízena vládou prostřednictvím odpovídajících ministerstev a úzce spolupracuje s dalšími zdravotnickými organizacemi a specialisty. Optometrie patří mezi tři obory, které se zabývají péčí o zrak. Kromě optometrie je to oftalmologie (součást lékařské péče) a ortoptika (podobor oftalmologie věnující se strabismu).“

Ve slovníku cizích slov jsem pak našel další definici od prof. PhDr. Rudolfa Kohoutka, CSc.:

„Optometrie je bakalářské i magisterské vysokoškolské studium vychovávající odborníky – optometristy zabývající se měřením zraku, určováním refrakce očí a po odborné stránce řeší problémy s refrakcí spojené, ať již zhotovením brýlí nebo aplikaci kontaktních čoček.“

Další, ještě mnohem krkolomnější „definici“ bychom našli v zákoně 423/2004 Sb. Tam však najdeme spíše popis toho, co optometrista smí a nesmí dělat. Vzhledem k úctě k našim zákonodárcům a vzhledem k citacím tohoto zákona v dřívějších vydáních časopisu bych paragrafy raději nerozváděl. Musím upřímně říci, že se mi nelíbí ani jedna z uvedených definic, a proto vám milí aktivní čtenáři předkládám definici další:

„Optometrie je nauka, věda nebo činnost, jak s prostředky oční optiky při zohlednění fyziologické optiky měřit, zjemňovat a vyrovnávat nepatologické zrakové vady pomocí optických prostředků. Cílem optometrie je dosažení nejlepšího možného vidění, tedy zdravých očí, fyzikálně-optickými prostředky.“

V této definici se snažím, aby byla jednoduchá a výstižně popsala naši reálnou činnost v české kotlině. Definice z Wikipedie je víceméně otrocký překlad z anglické stránky spojený s českým zákonem. Je dobré si uvědomit, že optometrie se vyvinula z oční optiky a v některých zemích je dodnes synonymem profesního označení optometrista – ophthalmic optician – Augenoptiker – oční optik. Proto si můžeme definovat i profesi optometristy, kde optometrista je:

Odborník, který vykonává optometrii a je vzdělaný, specializovaný oční optik s licencí v oblasti měření zrakových funkcí očí a korekcí očí pomocí zdravotnických prostředků.

Kategorie optometristických výkonů (kvůli jednotnému pojmenování nepřeloženo).
obr. 1 Kategorie optometristických výkonů (kvůli jednotnému pojmenování nepřeloženo).

Optometrie je v Čechách pevně spjata s živnostenským zákonem. Je možné získat oprávnění k podnikání v oblasti vázané živnosti – oční optiky, avšak už ne v oblasti optometrie, a v této části je optometrie dle živnostenského zákona podřízena očním optikům. Optometrista by měl vykonávat svoji činnost v nestátním zdravotnickém zařízení, což podle živnostenského zákona oční optiky být nemusí, a právní „guláš“ je na světě. Když si k tomu přičteme ještě třetího vzadu, a tím jsou zdravotní pojišťovny, je tento„guláš“ navíc pořádně pikantní. Můžeme si představit, že další právní úpravy této problematiky budou muset zanedlouho následovat. Kdyby české kontrolní orgány (SUKL) vykonávaly svůj dohled v naší oblasti alespoň trochu zodpovědně, což díkybohu nebo bohužel nestíhají (viz internetový prodej), skončili by během krátké doby svou činnost všichni registrovaní optometristé, pracující v běžných očních optikách, tedy optikách bez statusu nestátního zdravotnického zařízení. Skromný odhad je, že by s optometrií muselo skončit až 90 % všech registrovaných optometristů a pracovišť očních optik. Proto raději toto téma opustíme a budeme se věnovat dále optometrii ze všeobecného pohledu.

Slovo optometrie se skládá ze dvou částí, kde „ops“ (z řečtiny) znamená oko a „metron“ znamená měřit. Toto slovo bylo historicky poprvé použito v souvislosti s optickým přístrojem „optometrem“, který vynalezl jezuitský kněz Christoph Scheiner na začátku 17. století. V roce 1898 byla založena dnešní asociace American Optometric Association (AOA), která se v čase svého založení jmenovala American Association of Opticains a přejmenovala se teprve v roce 1913. První optometristé v Americe se jmenovali „refracting“ nebo „examining opticains“. Návrh pojmenovat oční optiky vykonávající refrakci a tím oddělit „refracting opticains“ od „dispensing opticains“ padl v roce 1903. Tento návrh podal Dr. Emanuel Klein z Cincinnati, zakládající člen AOA. Do roku 1901 nebylo vykonávání optometrie v USA vůbec právně regulováno. První univerzitou, která začala oficiálně vyučovat optometrii, byla v roce 1910 Kolumbijská univerzita v New Yorku. Do dnešního dne v USA vzniklo 15 univerzit zabývajících se vzděláváním optometristů (kdyby měli v USA české vzdělávací poměry, museli by vzhledem k počtu obyvatel těchto univerzit mít alespoň 60!). Absolvent univerzity v USA může získat profesní doktorát „doctor of optometry“ (OD).

Je zajímavé, že ve Velké Británii se termín optometrista v rámci sjednocení profesních organizací používal v závorce až do roku 1985, kdy referendum rozhodlo o přejmenování organizace„The College of Ophthalmic Opticains (Optometrists)“.

V Evropě byl název optometrista používán nejdřív v Německu, kde byla v roce 1949 založena organizace „Deut- sche Optometristen Vereinigung“ (DOG), která byla později přejmenována na „Wis- senschaftliche Vereinigung für Augenoptik und Optometrie“ (WVAO).

Stadia rozšíření optometristické praxe (kvůli jednotnému pojmenování nepřeloženo).
obr. 2 Stadia rozšíření optometristické praxe (kvůli jednotnému pojmenování nepřeloženo).

Naši britští kolegové mají právo nasazovat jak diagnostická farmaka, tak po speciálních zkouškách i terapeutická léčiva. Toto právo mají už od 30. let minulého století. Američtí optometristé smí diagnostická farmaka nasazovat teprve od konce 60. let minulého století (viz obr. 1, 2 a 3). Je dobré si uvědomit, že britský nebo americký optometrista působí v jiných profesně -politických podmínkách, než máme my v Čechách. Optometristé v anglosaských zemích působí jako „Primary Eye Care Provider“, to znamená, že jsou prvním místem, na která se pacient v souvislosti s očními potížemi obrací. V našich zemích máme jinou tradici i jiný počet očních lékařů na počet obyvatel (ve Velké Británii je přibližně jeden oční lékař na 70 000 obyvatel, v Čechách jeden oční lékař na 10 000 obyvatel). Proto úkoly českého optometristy budou i do budoucna jiné než jeho britského kolegy. Proto u nás platí:

Odborník na vidění – optometrista. Odborník přes nemoci a zdraví očí – oftalmolog – oční lékař.

Optometrista by měl:

  • být vědecky vzdělaný absolvent studia na vysoké škole nebo jiné instituci, splňující stejné odborné standardy;
  • zkoušet zrak a pečovat o zrakové funkce svého klienta v rámci státních zdravotních zákonů a předpisů;
  • rozeznávat a poznat oční nemoci, ale neléčit je;
  • všeobecné nemoci, které souvisí s okem a viděním, rozeznávat a poznat a s ohledem na to jednat;
  • předepisovat, prodávat, případně samostatně zhotovovat brýle a jiné zrakové pomůcky;
  • angažovat se v oblasti zrakových funkcí u dětí a u sportovců;
  • zabývat se vizuálními nároky a korekcí očí u různých profesí a činností;
  • aktivně komunikovat a spolupracovat s očními a všeobecnými lékaři.
Pravomoci optometristů v různých státech zeměkoule. Česko patří do odstavce č. 3 (kvůli jednotnému pojmenování nepřeloženo).
obr. 3 Pravomoci optometristů v různých státech zeměkoule. Česko patří do odstavce č. 3 (kvůli jednotnému pojmenování nepřeloženo).

I optometrie jako každá jiná moderní činnost se musí specializovat. Pryč jsou ty doby, kdy jeden odborník mohl kvalitně obsáhnout všechny oblasti svého oboru. Při konzultaci s kolegy nás napadly tyto možnosti specializace optometrie:

  1. Kontaktologická optometrie
  2. Optometrie binokulárních poruch
  3. Klinická optometrie
  4. Optometrie slabozrakých
  5. Ergo optometrie
  6. Sportovní optometrie
  7. Vizuální optometrie
  8. Dětská optometrie
  9. Optometrie handicapovaných

 

1. Kontaktologická optometrie – optometrie specializující se na aplikaci kontaktních čoček, jak měkkých, tak i tvrdých u různých zrakových vad i specifických indikací, jako je např: keratokonus, prostetické čočky, ortokeratologie a jiné.

2. Optometrie binokulárních poruch – optometrie specializující se
na korekci a diagnostiku forií, tropií, anizometropií, amblyopií a jiných binokulárních vad.

3. Klinická optometrie – optometrie specializující se na diagnostiku
a prevenci patologií ovlivňujících oči a zrak a s nimi souvisejících.

4. Optometrie slabozrakých – optometrie specializující se na korekci slabozrakých osob pomocí zvětšujících a jiných pomocných systémů.

5. Ergo optometrie – optometrie specializující se na měření a optimální korekci různých profesních skupin s vysokými nároky na vidění. Optimalizuje pracovní místo z hlediska vizuálních pracovních požadavků, ochrany zraku, navrhuje optimální optické pomůcky na zvládnutí pracovních požadavků. Např: řidiči, piloti, mikrochirurgové, pracovníci kontroly, lidé pracující u počítačů apod.

6. Sportovní optometrie – optometrie specializující se na vidění a korekci v oblasti sportovních činností, ochranu zraku. Studuje vliv kvality vidění a korekce na sportovní výkon jedince. Navrhuje optimální korekci pro různé druhy sportů a jejich specifika.

7. Vizuální optometrie je optometrie celistvého pohledu na jedince
a jeho vidění. Pomocí individuálního vizuálního tréninku zlepšuje vizuální výkonnost a výkonnost všech složek, které se na vidění podílejí. Dociluje optimálního komfortu vidění nejenom pomocí optických pomůcek, ale i pomocí speciálních cvičebních metod.

8. Dětská optometrie se specializuje na měření a korekci zraku u dětí (v Čechách jsou to všechny osoby od 15 let níže).

9. Optometrie handicapovaných – optometrie zabývající se měřením
a korekcí osob s tělesnými nebo mentálními handicapy. Jedná se např. o osoby hluché, přestárlé, mentálně retardované nebo tělesně postižené.

V příští závěrečné části tohoto článku o optometrii se budeme podrobněji zabývat veličinami a funkcemi zraku a vidění, které můžeme v optometrii měřit.

Tomáš Haberland
Oční optik-optometrista
info@optikadobrichovice.cz

Originální článek – ZDE

Ďalšie články

Schlaflos in Tschechien

Tomas Haberland, Česko-slovenska optika, Dobřichovice Selbst nachts wälzt er im Geiste Geschäftsideen hin- und her. Tomas Haberland (54) hat sich erst vor zwei Wochen in

Oči a počítač

Znáte ten pocit – sedíte u počítače a najednou si uvědomíte, že vás bolí hlava, záda, šíje, máte unavené oči? Slyšíte to stejné od svých